Osobní údaje (ochrana osobních údajů)

Osobní údaje jsou jakékoli informace o určitém člověku. Mohou sloužit k určení jeho totožnosti. Tyto údaje se mohou týkat jak člověka samotného (např. věk), tak jeho propojení s okolím (např. adresa bydliště). Osobní údaje mohou být uchovávány jak fyzicky (např. vytištěné na průkazu), tak digitálně (např. v databázi určité společnosti či státu).

V rámci EU nakládání s osobními údaji reguluje Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Pokud chce někdo zpracovávat osobní údaje jiného člověka, potřebuje k tomu jeho svobodně vydaný souhlas. Ten je možné kdykoli odvolat. Souhlas se týká jen zcela konkrétního použití osobních údajů (např. souhlasíme s tím, že náš e-mail bude zveřejněn v soupisu živnostníků, což nikomu nedává právo nám na něj posílat nevyžádaná obchodní sdělení).

I státní instituce či úřady by měly ochranu osobních údajů dodržovat. V některých případech však mohou s osobními údaji nakládat i proti vůli člověka (např. v rámci vyšetřování).

Informace o tom, jak bude nakládáno s našimi osobními údaji, jsou obvykle zahrnuté v podmínkách služeb, do nichž se registrujeme. Je vhodné tyto podmínky brát v úvahu. To, že jsou mnohé služby zdarma, bývá často „vykoupeno“ tím, že z našich osobních údajů generují zisk. Na základě osobních údajů nám mohou být například cíleně nabízeny reklamy, za které jiná společnost zaplatí. Osobní údaje též mohou být využity k uzpůsobení obsahu (zejména na sociálních sítích), vlivem toho na daných službách uživatel tráví větší množství času. Obecně též mohou sloužit k předvídání chování uživatelů (např. v souvislosti s nakupováním na e-shopech).

Osobní údaje mohou být zneužity, např. tak, že se někdo vydává za jinou osobu, vyhrožuje rozesláním osobních údajů o někom aj. Proto bychom si vždy měli důkladně rozmyslet, kde své osobní údaje zveřejníme či komu je sdělíme. Některé údaje by se z podstaty věci neměly sdělovat nikdy (např. hesla, přístupové údaje do internetového bankovnictví).

Za osobní údaje dětí zodpovídají rodiče (zákonní zástupci). Např. veřejné vystavování fotografií malých dětí na sociální sítě může vést k problémům (např. kyberšikaně). V Česku může osoba sama dát souhlas ke zpracování svých osobních údajů od 16 let.