Počítačová síť – spojení dvou a více počítačů pro vzájemné sdílení svých prostředků (soubory, zařízení).
Klient – běžná pracovní stanice zapojená v počítačové síti, může pouze využívat služeb poskytovaných v rámci počítačové sítě.
Server – speciální pracovní stanice zapojená v počítačové síti určená pro správu a řízení této počítačové sítě, poskytuje ostatním klientům síťové služby.
Paket – blok dat posílaný v počítačové síti (soubor se může skládat z několika paketů).
Protokol – standard (směrnice) podle kterého se přenášejí data v počítačových sítích.
Typy počítačových sítí podle vzájemného vztahu zapojených prvků
KLIENT – KLIENT
- všechny prvky zapojené v sítí jsou si rovny a mají stejná přístupová práva (anglicky: peer-to-peer, P2P).
KLIENT – SERVER
- minimálně jeden prvek je nadřazen všem a vyhrazen jen pro práci v síti (označen jako server) a poskytuje služby běžným „klientům“.
Typy počítačových sítí podle velikosti
PAN (Personal Area Network) – osobní síť
- velikost: řádově několik metrů;
- příklad: propojení mobilních telefonů (Bluetooth), domácí bezdrátová WiFi síť.
LAN (Local Area Network) – lokální síť
- nejrozšířenější typ;
- velikost řádově desítky až stovky metrů, většinou v jedné či dvou budovách;
- příklad: školní síť, firemní síť.
MAN (Metropolitan Area Network) – metropolitní síť
- spojení několika lokálních síti se společným zájmem;
- velikost řádově několik kilometrů, velké množství budov;
- příklad: městská síť (školy, knihovny, divadla, muzea, galerie).
WAN (Wide Area Network) – rozlehlá síť
- sítě sloužící miliónům obyvatel, veřejné;
- velikost řádově stovky kilometrů až tisíce;
- příklad: Internet (někdy se označuje GAN – Global Area Network), sítě bankomatů, sítě telefonních operátorů;
- POZOR! Nezaměňovat s pojmem WLAN = Wireless LAN (bezdrátová lokální síť).
Možnosti identifikace
Každé zařízení zapojené v sítí je identifikováno pomocí tzv. IP adresy (IP = Internet Protocol). Pro lepší přístup a zapamatování se využívá ještě identifikace pomocí tzv. doménové adresy (např. www.seznam.cz). O správné přiřazení doménové adresy k IP adrese se stará služba DNS (Domain Name System).
IP adresa
- nelze si libovolně vymyslet, je nám přidělena (mezinárodní autorita, správce sítě)
- v rámci jedné sítě musí být jedinečná (nesmí se opakovat)
- existují dvě varianty: IPv4 a IPv6
IPv4
- IPv4 se skládá ze čtyř čísel oddělených tečkou
- každé číslo je v rozmezí od 0 do 255 (zabírá 1 bajt), celkem pak zabírá IP adresa 4 bajty (32 bitů)
- maximálně lze vytvořit asi 232 adres, což je asi 4,3 miliardy možných adres (dnes již nedostačuje)
192.168.49.123
IPv6
- nový formát a velikost, skládá se osmi skupin po čtyřech hexadecimálních číslicích (0–9, A–F), které jsou odděleny dvojtečkou;
- každá skupina zabírá 16 bitů (2 bajty), celkem pak celá IP adresa zabírá 128 bitů (16 bajtů)
- maximálně lze vytvořit 2128 adres, což je asi 3 × 1038 možných adres (300 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000).
- přechod na tuto verzi je postupný (ne všechna síťová zařízení s ní umí pracovat).
2001:0718:1c01:0016:0214:22ff:fec9:0ca5
Veřejná IP adresa a privátní IP adresa
- pokud chcete, aby váš počítač byl v síti Internet „vidět“, musíte mít přidělenou od poskytovatele připojení (zaplacenou) tzv. veřejnou IP adresu
- s veřejnou IP adresou můžete provozovat síťové služby (webové stránky, poštovní servery, herní servery, tiskové servery, vzdálený přístup do PC, atd.)
- naopak s privátní (neveřejnou) IP adresou můžete tyto síťové služby pouze využívat
MAC adresa
- je jedinečný identifikátor síťového zařízení (na světě není jiného zařízení se stejnou MAC adresou)
- MAC adresa je určena výrobcem zařízení a nelze ji měnit
- má podobu šestice dvojciferných hexadecimálních čísel (0-9, A-F) oddělených pomlčkami nebo dvojtečkami
- nejčastěji se MAC adresa využívá pro zabezpečení bezdrátových sítí WiFi tak, že se určí které MAC adresy se mohou k síti připojit
- 01-23-45-67-89-AB nebo 01:23:45:67:89:AB